Články  |  Foto  |  Kalendář 
Zvláštnosti na Isle of Man TT – Práce fotografa
Další článek o zvláštnostech největšího road racingového podniku světa bude trochu narcistické okénko. Pár lidí mi říkalo, abych o tom, co tu dělám, napsal pád vět. Tak tady to máte.

Všude musíte hodně čekat
Je to tak. Tady na TT potřebujete na focení opravdu hodně času. Na okruh musíte vyrazit minimálně hodinu před začátkem tréninků a pokud chcete do hor, tak klidně i tři hodiny. Pak se stane (jako včera), že se start o hodinu odloží a najednou nečekáte hodinu, ale dvě.

Máte jen pár pokusů na fotku
Okruh má 61 kilometrů, takže na jeden trénink máte na svého oblíbeného jezdce třeba jen 3, nebo 4 pokusy na fotku. Obecně je to tak, že tu za 14 dní udělám méně fotek, než v Hořicích za víkend. Navíc je těžké odhadnout, kdy váš kůň přiletí. V závodě je to o něco lehčí, protože víte, jak startoval, ale v tréninkovém týdnu je dost loterie, koho vyfotíte. Navíc borci jedou tak rychle, že nějaké rozmýšlení koho vyfotíte a koho ne se moc nekoná. Jste rádi, že trefíte vůbec někoho, natož aby jste řešili koho.

Musíte hodně plánovat
Můžete být prakticky v jeden den jen na jednom místě. Přesun z většiny míst není možný. Pokud si naplánujete focení na místě, kde je třeba zrovna v danou denní dobu stín, tak máte smůlu. Změnit to už moc nejde. Ti nejlepší fotografové mají v hlavě doslova tabulku, v kolik hodin být na jakém místě.

Příšerné podmínky pro focení
No spíš takhle. Scenérie tu je úžasná. Motorky lítají vzduchem, jezdí kolem obrovských stromů a zdí a jezdí se pořád někde po zadním. Nojo, jenže foťte si motorku, která jede 250 a víc a navíc třeba ve stínu, když jí vidíte někdy i méně, než jednu vteřinu. Není to snadné. Já například mám z Manu nejhorší fotky v roce. Nikdy nefotím tak mizerně, jako tady. Ale stejně mě to baví. Když vidíte fotky od mistrů jako je Dave Kneen, Diego Mola, nebo Stephen Davison, tak věřte, že oni tu fotí fakt dlouho, mají neskutečný cit pro focení a navíc mají v ruce techniku, která stojí jako nové auto. Za takové fotky si pochopitelně nechají velmi dobře zaplatit.

Je to nebezpečné
Samozřejmě to nechci vůbec srovnávat s jezdci, kteří podstupují násobně větší riziko. Nicméně je to tak, že fotografy tu prakticky nikdo neomezuje kvůli bezpečnosti. Můžete být v místech, kde vám traťák řekne, že on by si tam teda nikdy nestoupl. Jenže ono tak trochu musíte. Většina fotek, které sklízejí obdiv na sítích je focena z míst, která jsou fakt hrůzostrašná. Jste od motorky pár metrů a většinou na vnějšku zatáčky. Jinak to tu ale prakticky nejde. Když jsem tu byl poprvé, tak jsem první týden skoro nic nevyfotil, protože jsme vždy přijeli na místo a já si říkal, že nejsem sebevrah abych fotil právě tady. Pak jsem ale zjistil, že takové je to tu skoro všude. 

Milan
comments powered by Disqus
http://www.rstmoto.cz