Články  |  Shop  |  Foto  |  Kalendář 
IRRC Hengelo 2015 – nedělní drama
Konečně se taky dostalo na závodní neděli v Hengelu. Byl to dramatický den plný závodů, jak má být. Nechyběly úspěchy i drobné neúspěchy pro české barvy, změny počasí a nemálo nervů. Po neděli odjížděl určitě spokojený Marek Červený, ale ani mezi litry si naši nevedli zle. Dobrou premiéru zaznamenal nováček seriálu – Petr Bičiště.

Ráno bylo opět chladné a mělo pršet. Překvapení pro všechny ale bylo, že déšť, navzdory předpovědi, ne a ne začít. První závod jely twiny a mona. Byl to docela kovatelný závod a na čele jel Olaf Rominj a Joel Smolders, který startoval z prvního místa. Nakonec byl rychlejší druhý jmenovaný. Nejrychleji na monu jel Renze van de Donckt.

Následovala první runda IRRC a tradičně první jely supersporty. Závod který nás hodně zajímal – vždyť Marek Červený startoval z první řady. Celé dění jsem sledoval z nejpomalejšího místa na trati, tam přijel první Joey den Besten a za ním hned Marek Červený. Už od prvního kola se tato dvojice vzdalovala zbytku. Dobře to měl rozjeté i Petr Košťál, který minimálně v prvním kole sahal po bodech. Joey si postupem času upevňoval vedení a Marek se mu lehce vzdaloval. To se ale v polovině závodu změnilo, Marek Červený se na vedoucího jezdce rychle dotáhnul a v sedmém kole z jedenácti Joeyho v poslední zatáčce okruhu předjel. Udržení pozice nebylo určitě snadné, ale domácí jezdec už se před našeho borce nedostal. Z rozhlasu to pro mě nebylo moc jasné, ale podle výrazu místních traťáků a jejich dotazům co to je ten Červený zač jsem pochopil, že je to dobré a že poprvé Čech vyhrál závod IRRC mimo ČR. Petr Košťál ztratil pár pozic v závěru závodu a nakonec z toho bylo dvacáté místo a body (díky divokým kartám) mu utekly o cca 4 vteřiny. Čelo závodu ale čekala ještě malá zápletka po závodě. Joey den Besten totiž ulil start a dostal +20s penalizaci, takže ho vlastně Marek předjíždět ani nemusel, kdyby to věděl. Nicméně Joey tím spadl až na třetí místo, což může být v součtu docela zásadní moment. Druhý nakonec skončil Kevin de Freene. Zajímavé je i páté místo bývalého mistra Laurenta Hoffmanna, pro kterého to tak nebyl špatný comeback.

První závod tedy skvělý pro naše barvy, ani jsem se nestihl napít a už se po trati prohnaly superbiky. Naši neměli moc dobré startovní pozice, takže šlo hlavně o dobrý start. Ten se povedl hlavně Pavlu Tomečkovi, který se posunul o pár pozic kupředu. Než ale jezdci dojeli první kolo, závod zastavila červená vlajka po dvou pádech. Druhý start dopadl obdobně a Pavel Tomeček šel zase dopředu. Nejvíce vepředu z našich byl ale Kamil Holán. Závod to byl o něco méně zajímavý než v případě šestistovek. Částečně i proto, že na čele jeli místní jezdci, kteří se nepočítali do IRRC, protože jeli na divokou kartu. V první polovině ukončil slibně rozjetý závod lehkým pádem Pavel Tomeček. Závod vyhrál Le Grelle, který ale není na oficiální startovce IRRC (chyba pořadatele). Nicméně se později dovídám, že se do IRRC počítá a tím se nám boj o titul pěkně zamotává už na začátku. Druhý dojel Zeelen jedoucí na divokou kartu a druhý bodující do šampionátu byl až čtvrtý Didier Grams. Jeho velký konkurent Johan Fredriks dojel velmi těsně za ním. Z našich dojel nejlépe Kamil Holán na devátém místě. Může se zdát, že to není úplně úspěch, ale vzhledem ke dvou jezdcům na divokou kartu, Kamilově startovní pozici a konkurenci je to velmi dobrý začátek. Vždyť Kamil ztratil vteřinu a půl na šesté místo kde byl Matti Seidel. Dobře se povedl první závod i Aleši Nechvátalovi. Ten dojel jako jedenáctý kousek za Kamilem a porazil třeba domácího Jochema van den Hoeka, nebo Francka Petricolu. Premiéru zvládl i Petr Bičiště, který dojel čtrnáctý. Na body bohužel nedosáhl dvacátý Josef Lukšík.

První kolo IRRC tedy dojeté, běžím do další zatáčky číhat na sajdy. Jak už jsem hodně krát psal – litrové sajdy na tomto okruhu jsou podívaná sama o sobě. Pokud se na této trati chtějí předjet, tak to skoro vždy znamená kus sajdy v trávě, spoustu prachu a dostatek napínavých momentů. Prostě vděčná třída pro fotografy a hlavně fanoušky. Závod to nebyl kdo ví jak napínavý a vyhrála ho posádka Streuer/Koerts.

Další závod jely domácí supersporty bez české účasti. Zajímavá bitva o třetí místo, ale jinak na čele celkem nuda a suverénní vítězství pro Tim van Ooijena. Druhý Chris Nobel zajel nejrychlejší kolo za 1:53:507, což je sakra rychlé a pořád o málo rychlejší, než stejná třída v rámci IRRC.

Domácí supliky už byly zajímavější podívaná a hlavně jsme měli vidět i naše. Nakonec tomu ale tak nebylo, protože u Pavla Tomečka se po pádu projevila závada na motoru a Petr Bičiště takticky závod, ve kterém by nic nezískal, vynechal. Vítězství stejně jako v IRRC urval Le Grelle, druhý dojel Shalken a na bednu se konečně podíval i několikanásobný mist IRRC Didier Grams. Nejrychlejší kolo za 1:48:832 už nebylo daleko za traťovým rekordem z minulého roku.

Následoval závod klasiků a já mířil do depa zjistit hlavně rozsah škod u Pavla Tomečka. Bohužel bylo jasné, že pokračovat nebude. Postupně se zatahovalo a déšť strašil čím dál více. Závod klasiků nepřipravil žádné překvapení a stejně jako v sobotu zvítězil Luke Notton.

Po klasicích už přišla na řadu druhá runda IRRC supersport. Závod byl překvapivě vyhlášen jako mokrý, i když ještě nepršelo. Nervozita na startu celkem stoupala. Nicméně po chvilce bylo bez zdržení odstartováno a do čela šel brzy Marek Červený. Že by hned v prvním závodě urval 50 bodů? Urval. Sice ve druhé polovině trochu zvolnil a nechal Joey den Bestena stáhnout náskok, ale první místo už si vzít nenechal. Marek doslova nemohl začít lépe. Petr Košťál opět dobře začal a opět se v závěru propadl. Vypadalo to znovu na první body, ale nakonec z toho bylo 22. místo. Třetí dojel Cliff Kloots, který se ale do šampionátu nepočítá a tak čtvrtý Luca Gottardi urval jako nováček taky slušnou porci bodů a bude určitě hodně „zlobit“ na čele šampionátu, protože Hořice a Frohburg dobře zná.

Mezi supersporty a superbiky byl vložen závod padesátek, který vyhrál znovu den Bekker. Déšť se ale blížil a bylo jasné, že litry budou potřebovat mokré pneu. Bohužel začalo pršet, zrovna když se motorky řadily na startu, takže se začalo přezouvat. Začalo pršet opravdu vydatně a Josef Lukšík bohužel rovnou odstoupil, protože neměl mokré připravené na startu. U ostatních přezuto a mohlo se vyhrazit. Nebyl to ani tak závod na vodě, jako spíše ve vodě. Nejlépe tyto podmínky zvládal Johan Fredriks, kterýž ostatním neskutečně naprášil a jel kola kolem 2:00, což není o mnoho pomaleji, než jeli naši na suchu. Daleko druhý jel Didier Grams. Do té doby dominující Le Grelle dojel třetí a celkové bodování se tak rázem vyrovnalo. Cíl nakonec vidělo jen 15 jezdců a všichni tedy bodovali. Bohužel po prvním kole odstoupil i Petr Bičiště. Naopak na vodě si dobře vedl Kamil Holán, který dojel osmý a celkem i Aleš Nechvátal, který dojel třináctý.

Déšť trochu slábl a odjel se ještě druhý závod sidecar, který byl jako přes kopírák (krom vody) s tím prvním a opět vyhrála posádka Streuer/Koerts.

Druhý závod domácích supersportů ovládla bitva o první místo mezi Chrisem Nobelem a Laurentem Hoffmannem. Nakonec byl těsně první druhý jmenovaný jezdec, který tak završil velmi úspěšný víkend a získal první velké vítězství po své nehodě.

Naposledy na trať vyjely superbiky a druhý závod domácího šampionátů vyhrál znovu Le Grelle, který tak jel 4 závody, vždy byl na bedně a 3x vyhrál. To není špatný víkend. Druhý byl Johan Fredriks, přičemž Didier Grams už nenastoupil.

Jako poslední se jel druhý závod twinů a mon, který zase vyhrál Joel Smolders. Tou dobou byly ale už všechny části české výpravy někde v Německu na dálnici.

Hengelo se celkově vydařilo. Tým Orange racing vyšel na prázdno, ale kluci to určitě doženou za 14 dní v Oss. Organizaci závodů hodnotím na jedničku a počasí nakonec nebylo tak zlé, jak mohlo být. Každopádně šampionát bude hodně vyrovnaný. Češi získali 82 bodů, což je oficiální výsledek tipovačky o vstupenku do Hořic.

Kompletní výsledky najdete ZDE.

FOTOGALERIE

Milan
comments powered by Disqus
http://www.rstmoto.cz